Bolavá Kolena
BOLAVÁ KOLENA
ještě si oči nezvykly
na světlo všech hvězd
ještě je bolest
tady a teď
slunovrat se blíží
a s ním polibek náš
pod sněhovou vločkou
přikrytá dekou
asi až po bradu
odříkáváš své modlitby
jen pro jednu chvíli
jestli sama sebe
ztratíš tu na chvíli
kde najdeš své srdce
opuštěné a zraněné
u cesty do bláta
na chvíli si sednout
odpočinout znaveným nohám
a upustit pár slz
ještě že nás světy
svedly dohromady
a tak se dívám
skrze všechna okna
co uvidím v dálce
a za mřížemi si stýskám
po věčné svobodě
ukončete nástup
do další dimenze
právě teď se odjíždí
černí pasažéři
bez vstupenek
budou bez milosti
zase vyhoštěni
nakresli mi na zeď
jak dnes se cítíš
ať uvidím lásku
ve své čisté nahotě
jak se mi vrací
dám ji své tělo
a polibek na tvář
když opouštím společné lože
a do nebezpečí
zase se vydávám
lepší část svého já
dávám na oltář
a to horší si schovám
asi v sobě napořád
abych nikdy nezapomněl
odkud jsem vzešel