Čaroděj
ČARODĚJ
zase jsem uviděl
jeho divný šat
v ruce hůlku kouzelnou
zvedl jí k nebesům
listí barevné jak život
začalo kol něj létat
zvláštní byl za clonou
prachu a popela
přiblížil se ke mně
pronesl formuli mě neznámou
octl jsem se v jiném světě
no přeci za tebou
ve světě za zrcadlem
jak Alenka v říši divů
viděl jsem tě tam stát
se smíchem a náručí otevřenou
mluvila jsi klidně a vlídně
nepamatuji co vše už
najednou čaroděj
odvolal mě zpět ze snů
do říše pekel poslal mě tentokrát
dělal mi průvodce
mezi mukami a kotli
i tady v té bídě
myslel jsem na tebe má lásko
nedám ti už žádné další
lidské pohlazení
jen písmo na kameni vytesané
báseň o lásce
co prý je nehynoucí
schválně jestli taková je
do chlebníčku mezi bylinky
vkládám si hříchy své
tělo na tělo
jak to umí být prosté
umí láska ničit a brát
přes všechny písně a pocty jí složené
umí a jak
uvidím zas čaroděje
posmutněle večer pod lampu stát
na jeho hůlku slzy spadnou
i on má bytostně rád
podstat žití
nenávisti a smrti
to je to co hledal
nalezl lásku nedosažitelnou
s odpovědí skoro na všechno
i přes to všechno
neumí si ji přičarovat zpět
a ptáci v korunách
křičí a zpívají
tvé jméno je .......