Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co Nemá Název

10. 6. 2024

CO NEMÁ NÁZEV

 

tak nějak se ztrácím

v záplavě slov

nejsem schopen pochopit

kdo jsem byl

na vršku za městem

počítám ztráty

svých padlých kamarádů

a věřím na vzkříšení

v lůně naší země

kde najdu ten svět

co jsme si vysnili

ten život v dokonalé harmonii

na stupnici potěšení

alespoň osmičku

to bych si moc přál

obličejem u země

a čichám vůni

právě posečené louky

a ruku natáhnu k nebi

jako pozdrav

plujhícím mrakům

a někde v těch katedrálách

co nejsou z kamene

ani jiného materiálu

jen uprostřed ničeho

modlím se k bohu

třeba nás vyslyší

třeba vůbec ne

co změní to n přání

ležet jen u tebe

a počítat hvězdy

po západu slunce

na temné obloze

co ve smutečním hávu je

a jestli máme jen jedno srdce

kdo ho dnes nosí

kdo dává našim smyslům

ten pocit cítění

a ruku v ruce

kráčejíc neznámému

když ty po mém boku

nebojím se ničeho

když v tobě je ten mír

ta touha i láska

a já byl vždycky šťasten

i když v lásce

budu platit vždy za nováčka

a má čára života

kdepak asi končí?