Dokonalý Svět
DOKONALÝ SVĚT
jak mám rád pohled
do tvých očí
vždy se propadnu
o tisíc metrů hlouběji
sám do sebe
co všechno lze napsat
o souznění i lásce
ve výsledku navždy
budou to jen slova
chci se k tobě naklonit
a šeptat ti do uší
co všechno mi schází
když u mne nejsi
schován v teple
před zimou a sněhem
pod dekou tlustou
dám ti jako vždy
polibek na tvář
ze schodů utíkám
někam do bezpečí
tam své touhy
na zdi nakreslím
ještě se mi chce
tak často brečet
nemám strach ze života
ani ze smrti
tak kde berou se
ty věčné slzy
čekej mne prosím
s otevřenou náručí
bez tebe tak sám
a ztracený připadám si
ještě blíž k řece
než chytí tě proud
náhle nemáš pocit
že musíš utonout
necháš se nést
vším co jsi ty
a tak to má být
sluha i pán
sám sobě spropitné dám
za ně si nakoupím
v obchodě na nebi
jen jeden den
bez věčné bolesti
jen jeden den
plný té lásky
co koluje v nás
a nečeká na zázrak