Když Světla Zhasnou
KDYŽ SVĚTLA ZHASNOU
lesní svět kolem mne
jako tvář zmizelá
jestli se ti něco chce
proč to neuděláš
bloudíš tu v kruhu
hledáš poslední záchranu
dnes všechna tlačítka
asi budou nefunkční
můžeš křičet
třeba se vzepřít
však klid svůj nenajdeš
sám sobě nevěříš
mám na ruce prsten
zbarven lidskou krví
ta bolest za krkem
co asi mi věští
jako skřítek jsi
máš strach z velkého
svou hlavu na tvou dát
možná by mě to uklidnilo
lidská pýcha
v tobě se dusí
náhle už nevíš
jsi ještě blázen
nebo už básník
a tvá slova pokory
vezme si z tvých úst
jen v tom lese vítr
nemáš už co říct
každé slovo už tu bylo
a já koutkem oka
než slza se rozplyne
uvidím svět skrze ni
bez ostrých rysů
beze všech hran
jestli máš sílu
tak bojuj klidně dál
já věřím v lásku
tvé krásné ruce
já věřím v ticho
které se nese
tam někde mnohem výš
než je ten svět
kdo podpírá nebe
ať na hlavu nám nespadne
jako vločka sněhová
nezbývá než říct
cítím jen jediné
jsi žena má