Květina K Snídani
KVĚTINA K SNÍDANI
přeji ti do ticha
má věčná lásko
proměněná do souznění
krásné nové ráno
vkládám do tvých dlaní
a pusu k tomu
dát ti teď chci
probuzená touho
už prosím neuvadni
srdce tvé tluče
slyším jeho hlas
který ke mně promlouvá
a nese po hvězdách
jež právě umírají
na obloze šedivé
kde první paprsky slunce
vedou svojí řeč
chci se tě dotknout
chci tě nést v náručí
kdo pochopí slova má
když ne ty
jsi jediná na celém světě
jsi hlas z hlubin
mé nejtajnější duše
která mě volá
zpátky do opravdového života
který mi povídá
příběhy minulých životů
ptám se tě má
má jediná ženo
co chtít víc
než třeba jednu noc
kde prolne se navěky
pochopení nás samých
od úplné podstaty
od základu žití
já po tobě toužím
já tě chci mít
jen chvilku v náručí
když i ty to budeš chtít
jdu s tebou
kus té krásné cesty
já mám tě plnou hlavu
a přetékající srdce
když za ruku tě držím
když s tebou si sním
a všechny ty rozhovory
které vede naše bytí
kroky co znějí
po dláždění lásek
běžím za tebou
jsem asi tichý blázen
ale opravdu stojím
sdílet s tebou svět
který v nás se rodí.