Lepím Papírové Růže
LEPÍM PAPÍROVÉ RŮŽE
jak bych se chtěl
zadívat do tvých očí
nekonečné barvy světa
vidět v nich
a cítit to teplo
které s tebe září
jediná cesta je vpřed
na konci světa
opojná chuť vína čeká
opilost pro dnešní den
můžeme si odpustit
vždyť láska je nekonečno
které se potkává
a jeho síla
dokáže pohltit všechno
co kolem nás je
líbající se dvojice
tak něžně si prohlížíš
abys nikdy nezapomněl
na to jak to chutná
než rty se dotknou
a pojď se mnou
dneska cesta je cíl
nekonečné moře tužeb
a hlasitý smích
pod ledem cítíš chlad
a teď hledej
kdo by tě zahřál
ale srdce tejně tluče
jezero plné růžové vody
a ještě můžu chtít
něco málo víc
tvou přítomnost a lásku
když strach mne objímá
po stěnách divné stíny
a přesto jsem
uvnitř sám sebou
ledové království
tam kousek za oborem
už dávno mě neděsí
teď když lásku máme
není už nic víc
poslouchám tvůj hlas
ztrácí se mi v temnotách
když zrovna usínám
když se propadám
a jiná krajina
právě mě vítá
i tam jsi se mnou