Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mlha Před Očima

27. 9. 2016

MLHA PŘED OČIMA

 

ještě jednou

najít v sobě

ten opravdový pramen

nechat ho vytrysknout

a jen tak klidně jít

za sluncem i hvězdou

bez námahy v sobě

bez bolavých nohou

na kopci svůj stan

jen tak rozvinout

a hledět do neznáma

co táhne mne dál

co nutí mé kroky

jen prostě šlapat

a nehledat už nic

láska na stromě

jako veverka čeká

bude své oříšky

do světa rozhazovat

já chci jim podlehnout

opít se a snít

o tom světě kolem nás

o tobě má dokonalá

když daleko pro dnešek

své lože máš

zaplním svět vzpomínkami

a nechám si čistou hlavu

na další dlouhé snění

které mám tak rád

umím se rozpustit

kolovat v žilách

a možná projít dveřmi

do ráje pozemského

zaklepat a poprosit

o kus vody na cestu

lačně se napít

chladného moku

a vidět v sobě

obraz všech časů

které už byly

a už se nevrátí

přesto v tobě jsou

jako energie dávných věků

budu na kolenou

klečet a doufat

v přízeň svého boha

dívám se ti do očí

a ztrácím sebe

v tvém smíchu i smutku.