Mlha Před Očima
ještě jednou
najít v sobě
ten opravdový pramen
nechat ho vytrysknout
a jen tak klidně jít
za sluncem i hvězdou
bez námahy v sobě
bez bolavých nohou
na kopci svůj stan
jen tak rozvinout
a hledět do neznáma
co táhne mne dál
co nutí mé kroky
jen prostě šlapat
a nehledat už nic
láska na stromě
jako veverka čeká
bude své oříšky
do světa rozhazovat
já chci jim podlehnout
opít se a snít
o tom světě kolem nás
o tobě má dokonalá
když daleko pro dnešek
své lože máš
zaplním svět vzpomínkami
a nechám si čistou hlavu
na další dlouhé snění
které mám tak rád
umím se rozpustit
kolovat v žilách
a možná projít dveřmi
do ráje pozemského
zaklepat a poprosit
o kus vody na cestu
lačně se napít
chladného moku
a vidět v sobě
obraz všech časů
které už byly
a už se nevrátí
přesto v tobě jsou
jako energie dávných věků
budu na kolenou
klečet a doufat
v přízeň svého boha
dívám se ti do očí
a ztrácím sebe
v tvém smíchu i smutku.