Náušnice Štěstí
NÁUŠNICE ŠTĚSTÍ
ze zlata ti dám
své srdce ryzí
punc na sobě ještě má
to jak po tobě toužím
ani tisíc darů
z nejvzácnějšího kovu
stejně nepopíše
tu lásku opravdovou
nedá se uplatit
nedá se prodat
ani zvážit či měřit
je prostě jen je
a když se s tím smíříš
pak teprve můžeš žít
svůj opravdový život
když jsem poprvé viděl
tvoje krásné oči
a ucítil tu chuť
omamných polibků
probudil jsem se z jiných světů
a vstoupil do zahrady
a ochutnal všechno zakázané ovoce
má touha po sdílení
a velkém souznění
ocitla se v tvé náruči
a já náhle všechno svoje vědomí
na oltář svého srdce dal
hlava si žije
svůj život ustaraný
kdo se jí ptá
na její názory
když toužíš jít za poznáním
a ještě víc růst
až někam do nebes
kde najdeš svůj původ
ucítíš v každičkém chloupku těla
jak bytostně se tě dotýká
obyčejná poezie všedních dní
přistihneš se v němém úžasu
když slunce vychází
počítáš hvězdy
a lehce se jich dotýkáš
když najednou svět
svou novou tvář má
nemusíš být básník
ani malíř nebo sochař
jen otevři srdce a vnímej
klidně zavři oči
a přesto buď stále tam
kde je ti nejlíp
hluboká láska
rozprostřela se celým tvým já
a nejsou už žádné cesty
už žádné prokletí
jen tichá znamení