Neposlušný Jsem
NEPOSLUŠNÝ JSEM
mojí vlastní neschopností
tu co tak rád přehlížím
díky ní se ztrácím
ve světle ramp
a říkám tak rád
všechny ty nesmysli
o jediné víře
o smyslu života
a přitom to podstatné
mezi prsty uniká
jsem s tebou
nebo ještě sám
kdo to kdy pozná
nevím jen se ptám
slova jen slova
tak rád je poslouchám
ale uniká mi stále
co není vyřčeno
co ve vzduchu vznáší se
a je ukryto přede mnou
když jen oči
vidí tento svět
chci se probudit
do opravdové přítomnosti
a tam někde slyšet
ten vnitřní hlas
co všechno chce mi říct
jednou ho vyslechnout
jednou mu uvěřit
a všechno bude jasné
všechno co chci říct
tak dívej se mi
jen chvilku do očí
utopit se v tobě
o to opravdu stojím
na svém člunu obeplout
celý tvůj svět
tam někde se potkat
být nám třeba tisíc let
a všechno prožít
opravdu spolu
na slunci se vyhřívat
před deštěm schovaní
jeden druhému v náručí
a tak svět nás vtáhne
do svého nitra
a my budeme jeho součástí
žádní soutěž
kdo bude nejlepší