Nepřijde Probuzení
NEPŘIJDE PROBUZENÍ
potajmu sleduji
jak svět se hroutí
jak peníze přenesou
zodpovědnost z lidí
jak sami sebe požíráme
v tom světě za plotem
bez chuti vystoupit
a vyjít někam ven
na slunce do lesa
poznat krásu života
místo toho v sobě
prodáváme svoje ideály
za nějaké drobné
za kousky žvance
takový jsme
necháme si vzít
i poslední svobodu
dýchat a být
tak v našem utrpení
hledáme viníky
zbavit se zodpovědnosti
třeba jen za prožití
všechna svá srdce
vkládáme do chřtánu
tohoto stroje
skrytí za oponou
pomlouváme sousedy
a říkáme tomu rozhovor
na pravdu rezignujeme
někdy až příliš rychle
osobní zodpovědnost
a urážky jen sprosté
za okny obrazovky
místo hvězd nad námi
noci ozáří
a smíření s bohem
s vlastní podstatou
dávno už je cizí
teď jen čekáme
na pohozenou kost
ať můžeme se rvát o ní
a jaký život vedeme
vůbec nám nevadí
tak to velké zklamání
hodíme na ostatní
ani objetí ani polibek
nic nám už neříkají
všechny barvy světa
scvrkly se do bílé černi