Postel pro Nebe
POSTEL PRO NEBE
krásný svět pro milence
pro božská slova
při tvůj krásný klín
který mě tak láká
jediný polibek na tvář
a pohled do očí
všechen stesk světa
právě mám v žilách
a tluče mi ve spáncích
ještě jeden den
a třeba jednu noc
než překročím práh
a půjdu na věčnost
do náruče nekonečna
do tvého srdce
miláčku všechna slova
jsou jen zemská tíže
a jediný krok
dělí tě od neznáma
ten strach z nového
není omluvou
pro dalšího básníka
jen tam najít inspiraci
v čisté hlavě
než prostřeš stůl
a dáš najíst
taky jednou sobě
než duši poprosíš
o klid a ticho
než své srdce
povzneseš nade všechno
a naděje umírá poslední
ten stres v očích
musí jednou umřít
tak vítej doma
mé malé dítě
teď je všechno jiné
dokonalé i čisté
a dítě v tobě tonoucí
už nemusí se chytat trávy
může vyjít na břeh
rovnou k tobě do náruče
přebrodíš tisíce řek
to tě jistě čeká
čas není nepřítel
když ho nevnímáš
stokrát se budeš topit
v bahně všedních dní
na konci všech cest
je slunečný břeh
kam chodí se teplo
co vnímáš celým tělem mýt
tam kde je všeho dost
i toho nejcennějšího
moře nekonečné lásky