Pravda v Každém Doušku
PRAVDA V KAŽDÉM DOUŠKU
zapomnění v kapse nosím
jako nápoj v lahvičce
po každém zlém snu
vždy trochu napiji se
a kroužky na prsty
co nazvali jsme prstýnky
s čarovnou mocí
na prstech nosím
až přijde černá tma
budu už dávno spát
a na dobrou noc šeptají mi
červánky své pohádky
a já vděčný posluchač
co chtěl by zbourat strop
vidět hvězdy nad hlavou
tichou věčnou volnost
a kdo plave v proudu
potřebuje hodně sil
mezitím mu na břehu
uteče spousta vin
nechci proplout životem
náhle býti v přístavu
ještě zažít od něčeho
každou malou trošku
doušek vína
hned po ránu třeba
nebo lásky plný dům
odhoď ten svůj stud
třeba tančit celou noc
nebo zpívat k ránu
napadá mě tisíc věcí
které nikdy nestihnu
a tak vítej motýle
co po ránu mi neseš
zprávy které našel jsi
na celém širém světě
probuď srdce zatvrzelé
vstoupit do něho nech
všechno co teď držíš v dlani
než odletí to zpět
mám mysl otevřená
hledá na to odpověď
jak končívají pohádky
zvonec tam prý zazvoní
a opona padá dolů
potemní celé sály
a lidé se rozprchnou
na pohádky nevěří
a kdo svou pravdu má
ten šíří jí dál
a posluchači najdou se
pro každé divné učení
a tak i já najdu jednou
v sobě skrytá zákoutí
která mě snad neděsí.