Proč Mi Tak Chybíš
PROČ MI TAK CHYBÍŠ
ve světě za zrcadlem
všechno je stejné
kde bere se touha
měnit to zavedené
nebýt jen otrok
všech svých dní
prožít naplno
co můžeš mít
já k tobě jdu
s náručí otevřenou
čekám na polibek
třeba pod hvězdnou oblohou
čekám jen na dotyk
stejně jako ty
a potom se zbláznit
z tvých očí
povídej mi chvíli
ta slova o lásce
já budu posluchač
co lačně tvůj hlas
snaží se zachytit
jako motýla v letu
a nikdy ho nechytit
nebrat mu svobodu
když jednou má ji
jsem tvůj tichý blázen
někdy příliš hlučný
v duhové vodě
ruce si umývám
a nebi nakreslím
obrovské srdce
pro koho asi bude
zeptej se sebe
a svého nitra
co cítíme pod nohama
když držím tě v náručí
běžet přes tisíc skal
a ještě víc údolí
na konci cesty val
a za ním
už není nic
a teď se rozpusť
v mořské vodě
i já budu mořem
a teď už je nekonečno
nejen prázdným pojmem
i pod vodou
můžeš mít křídla
současně plout i létat.