Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč Mi Tak Chybíš

9. 9. 2016

PROČ MI TAK CHYBÍŠ

 

ve světě za zrcadlem

všechno je stejné

kde bere se touha

měnit to zavedené

nebýt jen otrok

všech svých dní

prožít naplno

co můžeš mít

já k tobě jdu

s náručí otevřenou

čekám na polibek

třeba pod hvězdnou oblohou

čekám jen na dotyk

stejně jako ty

a potom se zbláznit

z tvých očí

povídej mi chvíli

ta slova o lásce

já budu posluchač

co lačně tvůj hlas

snaží se zachytit

jako motýla v letu

a nikdy ho nechytit

nebrat mu svobodu

když jednou má ji

jsem tvůj tichý blázen

někdy příliš hlučný

v duhové vodě

ruce si umývám

a nebi nakreslím

obrovské srdce

pro koho asi bude

zeptej se sebe

a svého nitra

co cítíme pod nohama

když držím tě v náručí

běžet přes tisíc skal

a ještě víc údolí

na konci cesty val

a za ním

už není nic

a teď se rozpusť

v mořské vodě

i já budu mořem

a teď už je nekonečno

nejen prázdným pojmem

i pod vodou

můžeš mít křídla

současně plout i létat.