Půlnoční Krok S Ďáblem
PŮLNOČNÍ KROK S ĎÁBLEM
a teď pod kůží
vyryto máš též
co láska v člověku
může probudit
tvůj věčný strach
i touhy pohltit
nech se jednou
v tisícovce kroků
které po zemi děláš
alespoň jednou pohltit
stále jen psát
a křičet ze spaní
kousek světa vzít
a v něco jej proměnit
černokněžník i zloděj
krásných chvilek
ukládám je do skleniček
a snad je i zavařím
jen ať nám vydrží
do dalších dní
až se ti korálky
rozsypou po zemi
až slzy tvou tvář
pokřiví do grimas
které nemám rád
ruku v ruce
kráčím světem
a ďábel ve mně
žije stále dál
rozchody i návraty
do náruče bohů
a dívám se na nebe
hledám v něm útěchu
nebojím se slunce
i když krev saju
nejsem upírem
co může spojit
naše ruce prokřehlé
chci tě líbat
i dnešní den
zase tak bláznivě
a objetí silné
až přijdeš o dech
chci ti dát
staň se dnes sebou
až budeš se smát
až probudíš v sobě
tu sílu věčnou
kterou jistě máš