Silnice
SILNICE
milování nočních ptáků
kousek nebe pro ně
tmavou barvou
dnešní štětec
namočím do barev
láskou spoután
okovy lehoučké
tenké struny
v těle naladíme
až pod deku si lehneme
jeden jediný den
polibek na tvou tvář
ta vzletná slova
do země zadupeš
aby mohla vykvést
jako nejkrásnější květina
co dotkne se tvých dlaní
až si sedneš do trávy
pozoruj chvíli slunce
to všechno pod tebou
jak připlouvá ti blíž
jak nacházíš sám sebe
v nekonečném víru světa
má jediná milá
mohl bych psát
tisíce nekonečných řádků
tisíce nekonečných kilometrů
které máš v nohách
když hledáš
přesto je ti všechno blíž
než mohlo by se zdát
vezmi do dlaní
tu živou vodu
a pij ji s láskou
kterou v sobě máš
to nekonečné moře
v lidských srdcích
věčný příboj
střídá se s odlivem
měsíční svit
dává těm hrám
svou jinou barvu
a já vím všechno
náhle se mi otevírá
ten jiný dokonalý svět
který patří jen nám
láska je mi vším
sama to říkáš
když v mém náručí
krásně se choulíš
než zavřeš oči
tím citem věčným