Společná Noc v Básních
SPOLEČNÁ NOC V BÁSNÍCH
Když postel usíná
tvá něha mi chybí
tvá ústa k líbání
a jemnou kůži
pro hlazení
má ruka ve tmě hledá
zase tu tvou
a noci svítí
naše oči roztoužené
jsi květina nevadnoucí
a já stále u tebe
povídej mi dnes
celou noc
o všech svých myšlenkách
budu tě poslouchat
jak jen umím
přitisknutý k tvé duši
dávající teplo
tvému tělu pod dekou
jsem věřící pod noční oblohou
k naší lásce
každá hvězda na obloze
kreslí svoje stíny
a já jsem jen zamilován
po ničem jiném netoužím
a jen hledím do tvých očí
a prosím o jediné
stále mluv má lásko
dokud nás nepřemůže únava
a usneme si v náručí
jenže noc teprve začíná
a proč myslet na spánek
když nás cesta čeká
kolem naší lásky
slova jsou tu zbytečná
ale já tvůj hlas
miluji jak blázen
touho má jediná
budu tobě povídat
lásku svoji v básních
ruce něžně propletené
leží pod dekou
hlídám naší tmu
cítím tvojí vůni
a nemám žádná další přání
než usnout ti v náručí
a tak ještě chvíli sním
než se do spánku probudím
vedle tebe zas.