Stále Blíž
STÁLE BLÍŽ
ptám se nebes
zase znovu dnes
kdy odpustíš mi
moje viny
kterých je požehnaně
v lesku svých slz
vidím zase tebe
v tvojí kráse
věčně zamilován
do přeludu tvého
do tváře jenž
mě v noci budí
přitulit se k tobě
pod dekou hedvábnou
proč tak chci
tvé teplo cítit
v naději nového rána
zase čekám
ne vše co dáváš
ať jsi blízko
či za kopcem vzdálená
jsem tvůj
pravda kouzelná
v čarovném lese
za každým stromem
čekám co se stane
zda proměním se v kámen
nebo budu ti blíž
zase o krůček třeba o míli
chci mnoho
já to vím
však tvé srdce
v mé hrudi
určuje mi cíl
poslouchám ho s pokorou
v lásce je přeci vše
co hledáš na světě
klid vlčích nocí
i blízkost duší
jako v sklence poslední
kde pár kapek vína
ještě spí
i když pravdu již
dávno rozdaly
beru jí do dlaně
nesu jí tobě
než vyřknu vše
buď ve snech moje.