Stále Poblázněný
STÁLE POBLÁZNĚNÝ
ještě kousek snění
a pak probuzení
přetržený nit
našich myšlenek
vážná slova o strachu
i nevážná o milování
pak ukážu záda
všemu kolem nás
tak vítej osobo
tam někde mezi nás
klidně usedni
a vyprávěj příběh
svého osudu
pak uvidíš smlouvu
s ďáblem podepsanou
teď už nic
než v bolesti probuzení
nezbývá ti přijmout
ten kdo ztratil víru
v lásku věčnou
co bojí se pekla
a nechce říct
jaké křivdy se mu dějí
ten nemá nárok
na víc než procházení
po cestách života
bez porozumění a pochopení
ty moje přemýšlivá
naprosto dokonalá ženo
chci k tobě dát
jen své tělo
a duši též
chci celý se obalit
do světla budoucího
co chystá se vnést
mezi náš uragán
souznění a lásky
podej prst
prý pak chtějí
celou tvou ruku
stejně jako já
celou tě vezmu
tam kde bydlím já
a nepustím už pryč
mám málo času
a lásky tolik
co víc chtít
než s tebou být
a pod dekou snít