Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vitríny Nadějí

9. 4. 2011

VITRÍNY NADĚJÍ


odlesk zlatý

na vlnkách naděje

když vítr je žene

proti břehu krutě

bez milosti a slitování

rozdrtí se o břeh

však další za ní běží

závod bez vítěze

jedna za druhou

pěkně v řadě

můj zrak spočine

no vodní hladině

v té chvilce soustředění

kdy slunce jde pít

tak nízko k jezeru

a ty u mne ležíš

všechno co chtít můžeš

v jedné vteřině

v protnutí osudů

umí být někdy bolestné

vítr ve vlasech

hraje ti melodii

a já tě neochráním

před srdcem bolení

snad jen na chvíli

když do očí se zahledím

naklonit si k tobě

než tě políbím

nad hlavou mraky

utíkají jiný závod

a voda z jezera

chce přeskočit

devatero hor

slastně se protáhnout

dnes nemusíš jít spát

všechny slzy odplavou

zůstane jen tvrdá tvář

za ní se skrývá tvůj svět

kolikrát v životě

budu tam vpuštěn

budu slušný host

snažím se nic nezničit

jen chvíli pohlédnout

do těch vitrín

ať vidím co skrývá se

v tobě má lásko

po špičkách odejdu

abych nerušil

klid velkých sálů

tak tichounce půjdu spát

a vím budu tě milovat

navždy a dál.